Svitavské betlémářství

Svitavsko se nachází na území Hřebečska, které bylo německým jazykovým ostrovem s vlastními zvyky, tradicemi a uměním. Betlémy ke Svitavám patří již od poloviny 17. století, kdy se objevují první známa jména tvůrců betlémů. Jejich tvorbě se věnovali mimo jiné někteří barokní umělci spjatí se Svitavami, například Georg Anton Heinz.

V této době betlémy vznikají pro svitavské kostely. Zajímavá je i zmínka z farních matrik z roku 1780, kde čteme o poškození betlémových figur jejich častým vystavováním ve svitavských kostelích – Navštívení Panny Marie a u sv. Jiljí.

V 19. století se tradice stavění betlémů přenesla i ve Svitavách do domácností. Počet betlémářů rostl, přičemž tento proces vygradoval v roce 1923, kdy byl ve Svitavách založen Krippenfreude – Spolek přátel betlémů, kteří se prý scházeli pouze v neděli – odtud název „nedělní řezbáři“. Profesor Anton Mudrak v roce 1922 napočítal ve Svitavách 49 majitelů velkých betlémů a spoustu malých. Svitavy získaly přídomek město betlémů. K roku 1945 se ve městě stavělo na 400 jesliček a z nich bylo údajně na 40 pohyblivých.

Vysídlení německého obyvatelstva po druhé světové válce však znamenalo ztrátu většiny z nich. Mnoho soukromých betlémů bylo zničeno, některé figurky byly dávány dětem k hraní, některé byly vystaveny v oknech mezi květináči na ozdobu. Dochovaly se betlémy v kostelích. Některé betlémy jejich původní majitelé po částech vyvezli z republiky. Tak se zachránil například vzácný Tyroltův betlém, který je dnes uložen v Sudetoněmeckém muzeu v Mnichově (je dojednáno jeho zapůjčení do připravovaného Muzea mechanických betlémů ve Svitavách v roce 2028). Další zachované svitavské betlémy se nacházejí také ve Vídni, v Kanadě či Brazílii.